V 2. pol. 18.stol Joseph Black při svých experimentech došel k závěru, že různé látky ke svému ohřátí potřebují různou teplotu. Tím vznikl pojem měrná tepelná kapacita. S tímto pojmem jsme se všichni setkali ve škole, když jsme počítali v hodinách Fyziky příkon elektrického vařiče na ohřátí konkrétního množství vody.
Měrná tepelná kapacita udává, kolik tepla (J) je nutné dodat do konkrétního množství látky (kg), abychom zvýšili teplotu daného množství o jeden Kelvin (K). Měrnou tepelnou kapacitu materiálů můžeme dohledat v tabulkách nebo ji kdykoliv rychle vyhledat na internetu. V tabulce vyhledáme konkrétní číselnou hodnotu a rozměr bude v [ J. kg-1. K-1] případně [ J. kg-1. °C-1]. Avšak hodnota se mění s teplotou zkoumané látky. Pokud budeme počítat se změnou teploty tělesa, je správné používat “střední měrnou tepelnou kapacitu”. Touto hodnotou získáme průměrnou měrnou tepelnou kapacitu řešeného intervalu.
Mějme látku “A” o měrné tepelné kapacitě 100 J. kg-1. K-1 a látku “B” o měrné tepelné kapacitě 200 J. kg-1. K-1. Látka A tedy bude potřebovat poloviční množství tepla na své ohřátí než látka B. Budeme-li mít 10kg látky A a 10kg látky B a budeme je chtít ohřát o jeden stupeň, pak látka A bude vyžadovat dodání energie 1000 J, ale látka B již 2000 J. Měrná tepelná kapacita hraje významnou roli i pro ty nejjednodušší tepelné výpočty, protože ovlivňuje jeho tepelné akumulační schopnosti
Praktický význam
Měrná tepelná kapacita (MTK) ovlivňuje, kolik tepla je schopen materiál za konkrétní teploty pojmout. Má-li látka vysokou MTK, pak je schopna mnoho tepla ze svého okolí přijmout a jen málo zvýšit svou teplotu. Stejně tak může dodat do svého okolí hodně tepla a ochladí se méně než látka s nízkou MTK.
Vyvětráme-li v pokoji s vyhřátými stěnami, pak nám odejde teplý vzduch a do místnosti se dostane chladný vzduch. Pokud se bude vzduch ohřívat pouze od stěn, pak stěna ze dřeva (s MTK 2500 J. kg-1. K-1 ) se ve srovnání s cihlou (s MTK 1000 J. kg-1. K-1) ochladí výrazně méně. Pokud bychom odebrali 500 J tepla, pak by se 1 kg dřeva ochladil o 0,2 °C ale cihla už o 0,5 °C.
Teplota cihly tedy bude klesat při stejném odběru tepla rychleji, než-li je tomu u dřeva. Ale stejně tak platí, že cihlu ohřejeme stejným množstvím tepla rychleji než dřevo. V praxi to znamená, že dosáhnutí celkové tepelné pohody, která zahrnuje i zvýšení teploty stěn, bude ovlivněno MTK každé látky. Do dřeva bude třeba dodat větší množství tepla než do cihly. Avšak celkový přestup tepla do materiálu a šíření tepla v něm závisí na dalších fyzikálních vlastnostech.
Vždy však bude důležitým parametrem dodané teplo do materiálu a to je u infrapanelů Tempero výrazně větší než u jiných infrapanelů na našem trhu. Proč tyto infrapanely dosahují špičkových provozních vlastností si můžete přečíst zde. Zkušenosti s infrapanely Tempero si můžete přečíst zde.
